Logo
Vytisknout tuto stránku

Soutěž kategorie RCMX - O pohár MVVS 2010

Rakovník – V sobotu se mohlo nezasvěceným zdát, že na rakovnickém letišti létají skutečná letadla z různých historických období. Při pohledu zblízka bylo všem jasné, že tady soutěží velké polomakety. Soutěž připravil Letecko modelářský klub Rakovníku.

Utkala se letadla v kategorii RCMX – radiem řízené polomakety.  Jsou to zmenšeniny skutečných strojů, postavené co nejpřesněji podle předlohy. Při stavbě by měl být být nejen dodržen například tvar , barevný odstín, ale musí být napodoben i realismus letu. Znamená to, že se letadlo musí přiblížit letovými vlastnostmi skutečné předloze. Pohon zajišťují motory spalovací i elektromotory.

Předseda modelářského klubu Jiří Habart k soutěži dodal: „Přihlásilo se celkem šestnáct soutěžících z Rakovníka, z Pavlíkova, Všetat, ale i z Prahy, Třebíče. To je celkem dost, proto se soutěž protáhla do pozdních odpoledních hodin.“ Diváci viděli různé typy převážně vrtulových letadel, od první světové války až po současnost. Některá byla od skutečných k nerozeznání, jiná byla postevena jednodušeji, jen na létání. Letadla často nesla šrámy z předchozích letů, známku toho, že je nikdo nešetří a že se snimi opravdu létá. Protože to byly dost velké stroje, startovaly v trávě podél asfaltové startovací dráhy a létaly nad polem.

Soutěž měla svá přesná pravidla. Začala statickým hodnocením na zemi. Každý soutěžící dodal plánky a podklady, podle kterých letadlo stavěl. Tři bodovači hodnotili ze vzdálenosti tří metrů tvarovou a barevnou shodnost ze vzorem. Pak přišla na řadu tři kola soutěžních letů. Letadla kroužila ve vzduchu v přesně nacvičené sestavě. Ta se skládala z povinných prvků – přímý let, sestupná zatáčka a osma. Při nepoviných prvcích diváci viděli například přemet, mezipřistání, nebo odhození padáku. Jako poslední se hodnotil realizmus letu, to znamená rychlost, plynulost a elegance. To vše obodovali tři rozhodčí. Pořadí určil nejvyšší součet bodů.

Let vyžaduje od pilota dokonalou souhru rukou a přesnost při řízení. I menší chyba často znamená pád. Modeláři si pak po několika měsíční práci odnáší z plochy jen trosky letadla. K zalétání stoje stačí zkušenému pilotovy několik startů. Například letadlo Miroslava Husáka z Pavlíkova se při soutěži vzneslo do vzduchu po třetí. Ale než se letadlo naučí ovládat začátečník trvá několik měsíců, možná i let. Mladí modeláři začínají pilotovat radiem řízená letadla od deseti let.

I přes celodenní vedro podmínky při jednotlivých letech se dost lišily. To potvrdil i Jiří Habart: „Chvíli bylo bezvětří, někomu to dost foukalo. To hodně rozhodovalo o výsledcích, ale létalo se se sluníčkem v zádech a hlavně nepršelo.“ Před sálajícími slunečními paprsky piloti své miláčky ukrývali pod slunečníky. Sami, protože jsou již otrlí hoši, zvyklí pohybovat se na letišti za každého počasí, úmorné vedro s přehledem zvládali.

Jako první se umístil Pavel Vydra z Rakovníka s dvatisíce sto jedna body, na druhém Jan Doubrava z Pavlíkova z dvatisíce devadesáti dvěma body a na třetím Miroslav Husák z Pavlíkova z dvatisíce osmdesáti devíti body.

autor článku Šárka Hoblíková, vydáno v Rakovnickém deníku

Další informace

  • Teplota: 31 °C
  • Síla větru: 5 m/s
  • Směr větru: Jižní
  • Obloha: Slunečno
  • Srážky: Bez srážek
LMK Rakovnik, V.Chytrý © 2015